Už jste někdy potkali na parkovišti Saab a napadlo vás, proč tahle značka zmizela z českých silnic? Kdysi patřila k nejzajímavějším evropským výrobcům aut a přitom dnes nestojí za žádným přelomovým elektromobilem, nezažívá renesanci jako jiné značky a po světě nejezdí žádné nové modely. Jak se mohlo stát, že automobilka, která byla ve své době známá vynalézavostí a zvláštností, nadobro skončila?
Saab: Švédská vynalézavost a originální přístup
Když dnes řeknete Saab, vybaví si starší řidiči plechovou raketu s turbem, mladší už spíš jen zvláštní logo na cizím klíči od auta. Značka začala úplně jinak – v roce 1945, krátce po skončení války, kdy ve švédském městečku Trollhättanu sídlila firma vyrábějící letadla. Vlastně bylo celé jméno Svenska Aeroplan Aktiebolaget – tedy Saab. Možná je to zbytečné opakovat, ale kořeny v letectví ovlivnily prakticky všechno, co značka kdy vymyslela. První model 92 byl postaven s důrazem na aerodynamiku a bezpečnost, což bylo v tehdeších evropských autech dost nezvyklé. I v době, kdy většina konstruktérů ladila chrom a křidélka, šli Švédové cestou praktických řešení a rozumného komfortu.
Vynalézavost nezmizela ani v pozdějších dekádách. Saab jako první použil turbo v sériově vyráběných autech (v 70. letech u modelu 99 Turbo), trumfnul ostatní vymýšlením systémů aktivní i pasivní bezpečnosti a stal se jakýmsi pionýrem v zavádění technologií. Třeba typické klíčové spínání mezi sedadly nebo systém nočního omezení světel Night Panel nebyly jen zvláštnosti pro zvláštní – dávalo to všechno smysl pro řidiče, kteří hledali něco netradičního. Saab měl vlastní identitu, ať už šlo o interiéry, ovládání nebo motorickou koncepci. I proto kolem značky rostl kult fajnšmekrů, kteří nedali na švédský originál dopustit.
Následující tabulka ukazuje některé ikonické modely a jejich inovace:
| Model | Rok představení | Klíčová inovace |
|---|---|---|
| Saab 92 | 1949 | Aerodynamika, bezpečnost |
| Saab 99 Turbo | 1978 | První masové turbo v autě |
| Saab 900 | 1979 | Noční panel, klíček mezi sedačkami |
| Saab 9000 | 1984 | Bezpečnostní výztuhy, komfort |
Konec devadesátých let ale přinesl velkou změnu. Saab vstoupil do aliance, která ho přivedla do náruče General Motors. Zpočátku znělo všechno krásně – noví investoři, snaha rozšířit nabídku, globalizace. Jenže právě tahle americko-švédská fúze nakonec automobilku stáhla dolů víc než trh samotný. Proč?
Pád Saabu: chyby, které mu zlomily vaz
Hlavním zlomením v příběhu Saabu byla spolupráce s General Motors. Tahle americká obří firma sice nalila do Saabu peníze, ale zároveň udělala z unikátní švédské značky jednoho z mnoha průměrných hráčů. Typickým příkladem byl model Saab 9-3 z konce devadesátek – sdílel spoustu mechaniky s Opely a ztrácel pověstnou originalitu. Kdo čekal auto, které jede hlavou proti proudu, narazil na kompromis.
Bylo to krátkozraké, protože většina zákazníků si kupovala Saab právě kvůli jeho jinakosti. Najednou to bylo auto, které mělo podobné ovládání, stejné podvozky a převodovky jako jiné modely koncernu. Některým fanouškům sice nevadil nový styl, ale noví zákazníci kvůli tomu značku neobjevili. Například v USA klesly prodeje ze 47 914 vozů v roce 1986 na 15 144 v roce 2008. Ale nejde jen o čísla – byl to začátek krize identity. GM tlačilo na masovou výrobu, snižovalo náklady, a autům Saabu začalo chybět to, co dříve tvořilo jejich duši.
Tahle politika nefungovala nikde na světě. K tomu přibyl problém s nedostatečnou modelovou řadou a v roce 2008 přišla velká hospodářská krize. Pro automobilku to znamenalo, že se začalo brutálně šetřit, vývoj nových vozů se zastavil a některé investice úplně vyhasly. V roce 2009 už bylo jasné, že Saab balancuje na hraně, a když GM začalo rozprodávat své evropské zájmy, hledal se zoufale nový majitel.
Snah bylo několik – od prodeje ruskému miliardáři přes západoevropské investory až po zvláštní koupi čínským konsorciem. Každé nové jméno ve vedení Sábu sice chvíli slibovalo změnu, žádné ovšem nemělo plán, jak značku vrátit mezi nejlepší evropské výrobce. Posledním reálným pokusem byla společnost NEVS (National Electric Vehicle Sweden), která chtěla vyrábět nové elektrické Saaby – k tomu ale nikdy pořádně nedošlo.
Klíčové momenty zániku značky Saab
Co přesně pohřbilo Saab? Těch faktorů bylo víc a každý trochu jiný. Jedním z nich byla obrovská konkurence na trhu – automobilky v této třídě nabízely širší modelové palety, modernější technologie a nižší provozní náklady. U Saabu se navíc hromadily dluhy, prodejní čísla šla dolů a v roce 2011 došla firmě hotovost na každodenní provoz. Saab už neměl ani kapacitu pořádně platit zaměstnance, takže výroba byla v podstatě zastavena ještě dříve, než bylo oficiálně oznámeno bankrot.
Pak tu byla absence klíčového modelu – chyběla malá auta, SUV nebo robustnější rodinné vozy, což byla právě auta, která čím dál více lidí chtěla. Taková opomenutí se v automobilce, která má problémy, prostě neodpouští. Zásadní potíže dělala taky závislost na dodavatelském řetězci od General Motors. Ve chvíli, kdy GM vypovědělo klíčové smlouvy, neměl Saab jak vyrobit vlastní auta – a to znamenalo jediné, definitivní konec.
Stále ale existuje komunita nadšenců, kteří udržují starší vozy v provozu. I dnes můžete najít Saab kluby, specializované servisy a dokonce i nové náhradní díly vyráběné v malých sériích. Pokud přemýšlíte nad koupí Saabu z druhé ruky, je dobré se připravit na vyšší ceny některých dílů, ale technologicky je většina vozů spolehlivá a jejich servis zvládnou i čeští mechanici.
Tahle tabulka s čísly ukazuje, jak se situace dramaticky měnila mezi lety 2005 a 2011:
| Rok | Vyrobené vozy Saab (celosvětově) | Tržby (mld. USD) |
|---|---|---|
| 2005 | 133 000 | 8 |
| 2008 | 93 000 | 5,3 |
| 2010 | 32 000 | 1,7 |
| 2011 | údajně 14 000 | 0,8 |
Co teď znamená Saab a co si z jeho příběhu odnést
Když se vrátíte pohledem zpátky, zůstává tu hlavně vzpomínka na značku, která nikdy nebyla jen „další“ automobilkou. Saab měl vlastní postoje, věřil aerodynamice i bezpečnosti, cílil na řidiče inženýry a nikdy nechtěl dělat kompromisy ve jménu designových módních vln. Zánik Saabů má v sobě nádech smutné nevyhnutelnosti – když se ztratí autenticita a příliš se sází na kompromis, zákazníci to vycítí. Saab se stal symbolem toho, že genialitu nevždy zachrání velké investice, když ztratíte hlavní přednost.
Jak zní tip pro ty, kdo by chtěli dnes nějaký Saab vlastnit? Pokud vás láká netradiční auto s charakterem a nebojíte se vyčnívat, je Saab pořád super volba. Prakticky všechny typy dobře stárnou, spousta jich v Česku je opravdu v pěkném stavu. Chcete-li některé ze starších turbodmychadel, připravte se na silný tah a pořád solidní spotřebu paliva, ale taky na osobité svezení, které dnes už moc aut nenabídne.
A co bude dál? Saab dnes žije v malých projektech a fanouškovských akcích, občas na oldtimerových srazech v Brně nebo Praze potkáte skupinky, které dávají nové šanci klasickým „švédům.“ Dokazuje to, že když má značka srdce, přežije i svůj oficiální konec. Jen už to nikdy nebude takové, jaké to bývalo, když švédskou ledovcovou pýchu poznávali řidiči poprvé.
o autorovi Tomáš Vlček
Pracuji jako odborník na automobily a píšu články o různých tématech týkajících se autoservisu. Baví mě sdílet své znalosti a zkušenosti s komunitou a pomáhat lidem lépe porozumět jejich vozidlům. Ve volném čase často navštěvuji závody a fotím zajímavé okamžiky.