Možná jste si taky někdy položili otázku: „Po kolika kilometrech se mění olej v autě?“ Možná vám kamarád tvrdil, že každých 10 tisíc, zatímco servisák klidně prohlásil, že moderní auta zvládnou 30 tisíc bez mrknutí. No a do toho výrobci, kteří v návodech často uvádějí něco mezi. Komu ale věřit a podle čeho se vlastně řídit? Za roky, co auta miluju a živím se kolem nich, jsem slyšel snad stovky názorů. Pravda je ale mnohem pestřejší, než čekáte.
Jak často měnit motorový olej? Hraje roli styl jízdy, výrobce i typ oleje
Jedno univerzální číslo prostě neexistuje. Staré škodovky nebo felicie měnily olej často už kolem 7 000 až 10 000 km. Dnešní moderní motory podle výrobce často zvládnou klidně 20 000 až 30 000 km, někdy výrobci říkají i více. Jenže když si přečtete poznámky malým písmem, zjistíte, že „za normálních podmínek“. Hlavně že víme, co přesně pro automobilky znamená „normální“, že? Typické městské popojíždění, krátké trasy po městě, časté stání na semaforech nebo starty v zimě z normálního provozu dělají extrémní přetěžování. A hlavně, není olej jako olej. Plně syntetický olej většinou zvládne výrazně víc, polo- nebo minerální oleje jsou naopak citlivější.
Když se podíváte do manuálu svého vozu, najdete tam buď klasický časový interval (například jednou ročně, i kdybyste najeli třeba jen 6 tisíc), nebo kilometrický (například po 15 000 km). U některých novějších aut dostanete systém hlídání kvality oleje, který pomocí senzorů upravuje interval podle reálných podmínek. Tyhle systémy sledují teplotu, zatížení i četnost studených startů. Přesto ale mají i oni jistý limit – chemická degradace oleje a usazování karbonu prostě ošidit nejde. V tabulce níže vidíte, jak se liší doporučení podle vybraných automobilových značek (rok 2024):
| Značka | Doporučený interval výměny oleje | Typický typ oleje |
|---|---|---|
| Škoda | 15 000–30 000 km / 1 rok | Plně syntetický 5W-30/5W-40 |
| Hyundai | 15 000 km / 1 rok | Syntetický 5W-30 |
| Ford | 20 000 km / 1 rok | Syntetický 5W-20/5W-30 |
| BMW | 25 000 km / 2 roky | Syntetický LongLife 5W-30 |
| Toyota | 15 000 km / 1 rok | Syntetický 0W-16/0W-20 |
S tím souvisí ještě jedna rada: Sledujte nejen kilometry, ale taky čas. I pokud skoro nejezdíte, olej v motoru stárne a ztrácí vlastnosti. Vlhkost a kondenzát nebo zbytky paliva prostě z oleje žádným zázrakem samy nezmizí. Auto, které stojí celý rok v garáži, taky potřebuje výměnu nejpozději jednou ročně. Ať už jste svižný táta od rodiny, co točí kilometry po dálnicích, nebo občasný řidič z vesnice, na tohle nikdy nezapomeňte.
Jak poznáte, že je čas měnit olej? Nečekejte na blikající kontrolku
Nestavte svoji péči o motor jen na tom, až se vám na palubce rozsvítí oranžová konvička nebo dostanete notifikaci v palubním systému. Tyhle elektronické hlídače mají sice svoji logiku, ale většinou jen odpočítávají kilometry – o skutečném stavu mazání toho moc neřeknou. Nejlepší metoda pořád zůstává jednou za pár týdnů kontrolovat hladinu a stav oleje ručně. Je to deset vteřin práce. Vytáhnete měrku, olej má být někde mezi ryskami a barva oleje by měla být ještě normálně zlatavá, maximálně lehce tmavá. Pokud je „jako kolomaz“, hustý nebo páchne spáleninou, je malér.
- Hladina oleje pod ryskou = nebezpečí zadření motoru. Motor to nemusí odpustit ani při pár stovkách metrů!
- Hladina oleje nad maximem (přelití) = hrozba poškození katalyzátoru, zvýšeného tlaku, pěnění oleje.
- Mléčné zbarvení oleje = v motoru může být voda, často je to problém těsnění pod hlavou!
- Viditelné kovové špony = rychle do servisu, protože to značí těžké vnitřní opotřebení.
Upřímně, většina „dlouholetých“ motorů, které se dožily 400 nebo i 500 tisíc km, měla majitele, kteří měnili olej spíš častěji než výrobcem doporučovaný interval. Pokud chcete, aby vám vaše auto opravdu dlouho sloužilo a nežralo ani kapku navíc, nemá cenu vymýšlet teorie, proč ještě vydržet. Sám doporučuji: i když výrobce tvrdí 30 tisíc, vyměňte ho radši po 15–20 tisících. Speciálně u aut turbo, poháněných na LPG, nebo při jízdě spíš po městě je to naprostá nutnost. Stačí pár let příliš dlouhých intervalů a v motoru se začne hromadit karbon – výsledkem bývají zalepené pístní kroužky a turbo na odpis. Výměna stojí „pár korun“, nové turbo už je znatelně drahší. Hlavně nikdy neměňte jenom olej – nový filtr vždycky k tomu!
Jestli hledáte konkrétní čísla, mrkněte do servisní knížky. Často tam najdete i doporučení pro tzv. „těžké provozní podmínky“ – sem patří třeba časté popojíždění, vysoké teploty, tahání přívěsu nebo u starších dieselů regenerace DPF filtru. V takových případech byste měli přejít na nejkratší možný interval výměny. Shromáždil jsem pár čísel ze zkušeností běžných českých servisáků (rok 2024):
| Typ provozu | Kilometrový interval |
|---|---|
| Krátké cesty, město, zima | 8 000 – 12 000 km |
| Převážně dlouhé cesty, dálnice | 15 000 – 20 000 km |
| Agresivní/ostrá jízda, sportovní provoz | 6 000 – 10 000 km |
| Běžný smíšený provoz | 12 000 – 15 000 km |
Krátká praxe na závěr: evidujte si výměny. Stačí zápis fixem na vnitřní stranu motorového krytu nebo do mobilní aplikace. Ušetříte si hlavu a při prodeji auta po vás kupující určitě budou chtít znát historii údržby. A pokud nejezdíte první sezonu, poznáte, že se spotřebou zvyšující se jen kvůli zanedbané výměně se vyplatí neblufovat a jít radši cestou prevence.
Proč na intervalu výměny záleží a co se v motoru vlastně děje?
Kdyby vám někdo řekl, že v motoru se olej jen „točí, maže a chladí“, byl by hodně vedle. Dnešní motory jsou natolik sofistikované, že práce oleje je hotová chemická laboratoř. Nejenže zabraňuje tření a přehřívání, ale taky svádí pryč nečistoty, karbon i mikroskopické piliny. Navíc chrání vnitřní stěny před korozí a odvádí teplo z míst, kde se chladicí kapalina moc nezastaví. Jakmile ale začne být olej přežitý, mění se v lepkavý, tmavý a neschopný „nosič“ nečistot, které nakonec zůstanou uvnitř motoru. Po čase se začnou tvořit drobné úsady, které časem umí zalepit mazací kanály – a to je doslova smrt pro ložiska klikovky či turba.
Spoustu lidí mate, že moderní oleje jsou chemicky odolnější. Ano, syntetika vydrží víc oxidace, rozkladů i provozního tepla. Ale ani zázračný „longlife“ olej není bezedná studna. I když vám servis v rámci prodlouženého intervalu ušetří pár korun a náhradní auto na den, pravidelnější „krátké“ výměny se vám bohatě vyplatí. Z osobní zkušenosti a diskuzí s automechaniky vyplývá, že auta, kde se mění olej na kratších intervalech, mají čistší rozvody, méně karbonu a prodlužují životnost řetězových rozvodů i drahých variabilních ventilových systémů. Největší paradox? Záruka nového auta je vám platná i když měníte olej častěji, než říká servisní plán – nikdy ne naopak.
Řada řidičů dělá tu chybu, že interval ponechává „až na konec“ nebo prostě podle toho, kdy je čas na STK. Na internetu koluje spousta mýtů včetně rad typu: „Ten olej je přece pořád černý, tak co.“ Pravda je, že barva samotná není jediný ukazatel. Změna barvy nastává už po několika stovkách km, jakmile začne olej čistit vnitřek motoru. Někteří nadšenci dělají rozbory odebraného oleje v laboratoři – cenu to má hlavně pro firemní flotily nebo tam, kde jde o citlivé motory (např. turbodmychadla). Běžný řidič domů rozbor posílat nemusí, stačí řídit se selským rozumem, průběžnými kontrolami a dodržováním správného intervalu.
- Pozor na mýtus „výměny jen ve značkovém servise“. Pokud dodržíte specifikace oleje a filtr, není důvod bát se nezávislého servisu či poctivého garážisty. Opravdu jde spíš o pečlivost než o barvu billboardu!
- Nikdy nemíchejte značky ani viskozity oleje během jednoho intervalu. Pokud nemáte 100% jistotu, že nový je kompatibilní s předchozím, vypusťte vše kompletně. Jinak riskujete pěnění a snížení mazací schopnosti.
- Při výměně po delší době nebo u bazarového auta doporučuju proplach motoru speciální kapalinou na bázi oleje – zbaví vás starých nečistot a karboru.
- Nezapomeňte, že kromě motorového oleje mají své výměnné intervaly i oleje převodové, diferenciálové nebo v automatických převodovkách. Tam je životnost často nižší, než si lidé myslí!
Pokud vám někdo tvrdí, že „longlife výměny“ na 30 tisíc km prodlužují životnost motoru, nechtějte to ověřovat na vlastní náklady. Pro běžné auto, co každý den obsluhuje rodinu, jsou krátké intervaly bezpečným kompromisem mezi péčí, výkonem a spotřebou. Vyhnete se překvapení s drahými opravami a vaše auto se na oplátku odvděčí tichým chodem, pružností i stabilní spotřebou. A věřte – radost z auta, které startuje na první dobrou a na klíček zní pořád stejně, je k nezaplacení.
o autorovi Tomáš Vlček
Pracuji jako odborník na automobily a píšu články o různých tématech týkajících se autoservisu. Baví mě sdílet své znalosti a zkušenosti s komunitou a pomáhat lidem lépe porozumět jejich vozidlům. Ve volném čase často navštěvuji závody a fotím zajímavé okamžiky.